středa 30. prosince 2009

Pizza

Pravá italská pizza se má skládat z italské trikolóry: Rajčata, mozzarela a bazalka (nahradila jsem petrželkou). Úplně to stačí a bylo to výborný.

Dnešní výlet




Zamrzlá řeka

Vánoční ozdoba

Tuhle kouli jsem si letos koupila na Václaváku.

pátek 25. prosince 2009

1. svátek vánoční



Oběd se konal bez Kájovy mámy, nechtěla s náma jíst, prý ať si to užijem a abych nebyla ve stresu. Byly tam i jmenovky - moc pěkný. Ale zapomněla jsem to vyfotit, tak tohle je taková rekonstrukce.


Večer jsme se přesunuli dolů na krůtu.


Kája s námi poobědval a pak zmizel v nenávratnu. Vrátil se až po krůtě a pěkně se nacpal.

Štědrý den


K obědu byly těstoviny s cherry omáčkou a lososem. To nám moc chutnalo!

Trocha vánoční výzdoby - jenže jsem si nastavila blbě foťák a fotky jsou nekvalitní.


Od štědrovečerní večeře se nesmí vstát, takže jsem si musela vše donýst a běda kdybych na něco zapomněla! Měla bych pak smůlu. Mám tam krásný dva losůsky (snědla jsem jen jednoho). Můj salát je na mističce. Měli jsme předkrm - šunková rolka s křenovou pěnou, polívka s játrovými knedlíčky, který sežral všechny pes (nechal nám jen jeden), 4 kilový kapr (já losos), ovocný salát a vánoční dort. UF! Ale všechno bylo moc dobrý. Když jsme dojedli jeden chod, použité nádobí jsme hodili za sebe na servírovací stolek a žralo se dál. Lososa jsem po předkrmu a polívce měla vystydlího. Mně to všechno děsně trvalo než jsem to do sebe nacpala, oni to vždy snědli na dvě sousta.

Kapří řízky, za nima bramborový salát a v pozadí ovocný salát.

Kájova pozice pro příjem vánočních dárků.

pondělí 21. prosince 2009

Když se řekne Kika...


V neděli jsme vyrazili do Kiky na nákup. Chtěla jsem už konečně koupit nové židle ke stolu do kuchyně (co chci už od léta), stojací lampu na čtení a to krásný křeslo - ušák. Při vyřizování formalit jsem se pro jistotu zeptala jestli se nám to vejde do auta a prodavač mě ujistil, že to nebude žádný problém.
Lampu nám vyskladnili už v prodejně, tak jí Kája naložil na vozejk - jenže nastojato. Samožřejmě mu spadla s obrovským rachotem ještě než jsme dojeli ke kasám!
Pak jsme vše zaplatili a šli jsme do skladu vyzvednout nábytek. Přinesli nám obrovskou krabici kde byly na sebe poskládaný dvě sestavený židle a to mega křeslo bylo taky v celku! Takže se nám to do auta samozřejmě nevešlo. Usedla jsem do červeného gauče Kika a dvě hodiny jsem hlídala nábytek a čekala než Kája sežene od kamarádů dodávku a vrátí se pro mě.
Seděla jsem hned vedle reklamací a vyslechla jsem si spoustu hrůzostrašných historek o poškrábaném nábytku, zničené kuchyni za 300 000 a všichni tito zákazníci měli spoustu známých, kteří když se řekne Kika hned vědí, že to nebude jen tak!
Hraju si hry v telefonu když koutkem oka zahlédnu jak nějakej pán s pani šahá na mýho ušáka! Zbystřím a najednou koukám, že ten pán to křeslo zvedá. Tak jsem hned vstala a znepokojeně jsem se ho otázala jestli se mu tak moc líbí. Prej jo a jen si ho potěškával jestli ho unese, páč by ho chtěli darovat babičce... Tak jsem jim podala vyčerpávající informace a odešli.
Den se chýlil ke konci a my jsme vše naložili do dodávky a šli jsme se nadlábnout do Kika reštiky. Měla jsem táborskou baštu a Kája měl kuřecí řízek s cornflaky (páč kachna došla a byl v šoku).
Na zahradě jsme vše vyložili a Karlos jel vrátit dodávku s tím, že přijede za 20 minut. Přijel za 2 hodiny a začali jsme ve stresu a naprosto nepromyšleně rvát křeslo po schodech. Páč za 5 minut mu začínal jeho nedělní hudbení pořad na Rádiu 1 a pokud to nestihne, tak bysme to stěhovali až po jeho skončení takže v 1 ráno... Obrazy padaly ze stěn, málem jsme urvali zábradlí a lednici jsme celou narazili téměř do vedlejšího pokoje, ale zvládli jsme to!
Po rozbalení jsem zjistila, že lampa vše přetrpěla bez úhony! Neuvěřitelný! Zato jedna židle má odšípnutý kus dřeva hned na opěradle a do křesla nejde zašroubovat jedna nožička a vespod je potah natržený!!!
Takže jsem pěkně naštvaná a zas musíme schánět dodávku a vyreklamovat to! Jenže tento týden nemáme ani jeden čas, tak nám to tu bude strašit celý svátky!!! Doufám, že nám to teda vyměněj! To křeslo mi moc nejde zabalit a bojim se, aby se při tý přepravě nezničilo...
V Kika už nikdy nic nekoupíme, mají 50 % závadnost!

Dárky

Tohle jsme koupili synkovi Kájovýho bratrance. Vím o něm jen to, že je mu asi 1,5 roku a furt do něčeho tříská :-)


Bratrancovi dáme štafle a nemůžeme vynechat jeho přítelkyni (a mámu toho kluka) tak jí dáme tuhle krásnou amaryllis v nádherný váze. Taky to chci, asi si jí taky koupim! Stálo to jen 299!!! Moc se mi líbí ta váza. Jenže dnes se to poupě začalo otvírat! A nevim kdy k nám příjdou nebo jak jim to dáme... Nic nevim!

Moje nová kabelka

Noky se smetanovou omáčkou s modrým sýrem a špenátem a slaninkou

středa 16. prosince 2009

Sladkosti

Takhle peču


Vosí hnízda se mi povedly!


Košíčky budu plnit krémem.


Zbylo mi trochu karamelového krému, tak jsem vyrobila dezertíky do nových skleniček! Nemáme žádné poháry, ale to neva, páč koktejlové skleničky jsem stejně chtěla! Je to český křišťál a byl v akci v makru!

Sladkokyselé kuře s ananasem


Navrch jsem dala opražené kešu oříšky.

pondělí 14. prosince 2009

Píseň dne

Právě jsem si táhla Soundtrackové CD z mého oblíbeného seriálu Gilmorova děvčata. Malá ukázaka:

neděle 13. prosince 2009

Moje přednáška



Tak mám za sebou svou první přednášku v roli přednášejícího! Na místo jsem dorazila o něco dříve, tak jsem se v okolí chvíli poflakovala. Přednáška měla začít v 9 a my jsme se domluvili mezi 8. a 9., abychom vše stihly připravit s paní majitelkou. Neptala se na konkrétnější časový úsek, tak jsem předpokládala, že tam je od 8 hodin.
Jenže jsem dorazila v 8 a žádná kavárna kde bych si mohla sednout a něco schroustat a zabít aspoň půl hoďky nebyla otevřená. Ale obchodní centrum Fénix, které bylo naproti (jak jsme tam byly jednou s Ivou) bylo otevřené, ačkoli většina obchodů byla zavřená) tak jsem si skočila na záchody, upravila se a pak jsem čuměla do výloh.

Ve třičtvrtě jsem dorazila ke dveřím designerského studia a školy a zvonim jako blázen a nic. Zavolala jsem majitelce a ta mi řekla, že tam bude za chvilku. Dorazila v 9 a na kvap začala vše připravovat. Měla jsem k dispozici notebook a dataprojektor s plátnem. Paní majitelka vše bedlivě sledovala, ale u třetího slideu to psychicky nevydržela a chtěla hned ukázat jak to vlastně vypadá. Tak jsem rozdala každému své materiály a prošly jsme to hned po praktické stránce.

Bylo tam 6 ženskejch kolem 30 a z toho jedna asiatka, co uměla docela dobře česky. Na nic moc se neptaly, jen ta úča kladla nesmyslný otázky, takže mi dělalo docela problém je zodpovědět. Byla trochu mimo a furt tam lítala po celý budově a něco připravovala (asi na další hodinu). Na závěr si děvčata vyzkoušela samotné nalepení vzorku dekorace a porovnávaly to s papírovou nálepkou, co se dá koupit v hobbymarketech. Úča řikala, že se hned odlepěj a jsou mnohem tlustší než ty moje a moc se jim líbila ta nanášecí fólie, kterou se to přilepí na zeď. O tom jsem tam totiž básnila půl hodiny, že je to fakt super, že se nemusí šahat na samotnou dekoraci, ale dělá se to přes tu fólii.

Zvládla jsem to asi za hodinku a pak se hned přesunuly na další hodinu, která se týkala textilních dekorací. Já jsem při posledním slideu ucítila, že mě pěkně kručí v břiše a že budu nutně muset na záchod, tak jsem byla ráda, že se na nic nikdo neptal a mohla jsem běžet do fénixu na záchod :-)

Ještě mě čekají další 2 přednášky.

úterý 1. prosince 2009

Nový nábytek

Pár kousků jsem stihla sestavit:


Špajz - sestavoval Kája jako první kus - ale dal tam blbě dveře, takže se to ještě bude dodělávat. Je nad schodama naproti lednici (v naší malé předsínce přededveřma).

Konferenční stůl: moje výroba. Má uprostřed mléčné sklo a dole je odkládací police na časopisy, ovladače, tv program atp :-).


Nejdražší kousek: vitrína s mléčným sklem. Tu jsem sestavila já a dveře dosadil Kája (tentokrát správně - byly skleněné a díry už byly předvrtané).

Komoda pro Robátko. Ta mi dala nejvíc práce, šuplíky jsou vždycky nejhorší! A ten poslední je výklopný. Při sestavování jsme jí trochu zdemolovali, ale naštěstí to není moc vidět!

Promoce

Na našem školním disku se konečně objevily fotky z promoce ke stažení!





pondělí 30. listopadu 2009

Kateřinská bašta

Tohle jsem vařila na můj svátek.


Drůbeží játra s bazalkou opražená na pánvi s klobásou. Na to jsem dala krkovičku s cibulí v hořčičné omáčce a k tomu opečené brambory na pánvi. Moc dobrý!

Můj krásný pořadač na čaje

Dárek pro Evu



Knížka Sexy koktejly a lžičky do vysokých skleniček, vše z This & That. V pozadíí je náš nový konfereční stůl se sklem uprostřed.

středa 18. listopadu 2009

17. 11. 2009

Takhle se slavilo včera v Praze.


My z levého břehu jsme museli překročit most u Národního divadla abychom se dostali do centra dění. U Národního se to začalo kolem 16:00 pěkně shlukovat. Policie řídila dopravu, páč kolem divadla se nesmělo jezdit.

Samozřejmě jsme nevynechali návštěvu pomníku, kde se odehrál největší masakr před 20. lety. Bylo tam vedro z těch svíček a taková tlačenice, kterou jsem ještě nezažila. Hlavně když jsme šli ven, mě dav strhnul s sebou a talačili jsme se tělo na tělo. Před sebou jsem měla nějaký dítě a pěkně jsem ho zmasakrovala, pak se naštěstí vymanilo z mého sevření, což mě opět vymrštilo kupředu, ale už tam byl normální pán, který tlaku odolával statečně. Když jsme se protlačili až k východu napíchla jsem se na železný vrata a uvízla jsem. Naštěstí přišla další tlaková vlna, která mě vyvrhla ven.
Problém spočíval v tom, že podchod nikdo neoznačil jednosměrnou značkou tím pádem nebylo jasné kde je východ a kde vchod a všichni se naráz tlačili ven i dovnitř z obou konců což vedlo k totálnímu záseku celého podloubí. Obzvláště mě iritovaly matky s kočárky, které neustále najížděli na lidi kolem.


Statečně jsem se prodrala do první řady! Mále jsme tam všichni spadli na ty svíčky...



Kája tlaku odolával dost dlouho, takže byl čas na focení aspoň venku.



Veselá policejní zátarasa.

Na Václaváku byl klídek - jako před 20. lety.


Jízdní policie byla velmi populární. Každý se s ní chtěl vyfotit.

To jsou ty panoramata :-)

Večer už to bylo pěkně hustý tak jsme raději šli domů, zase by mě akorát okradli... A ta jedna tlačenice mi stačila.