Jeden je to Husky a druhý je hned ráno na pozici Odborný referent/odborná referentka odboru programů výzkumu a vývoje se zaměřením na správu dat v oblasti VaV na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy!
Informace o pracovním místěMísto práce: Hlavní město Praha, Praha, Karmelitská 7
Nabízený plat (hrubého): platové zařazení podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb.
Termín nástupu: 15.03.2010
Druh pracovního poměru: plný úvazek
Náplň práce, informace o pracovním místě
• spolupráce na vytváření, správě a rozvoji informačních systémů veřejné správy v rámci předepsaných obecných koncepcí a zásad, včetně hodnocení projektů informačních systémů veřejné správy
• spolupráce při tvorbě standardů a metodik pro vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy
• spolupráce při tvorbě celostátní koncepce poskytování informací z veřejné správy
• stanovování způsobu hodnocení výsledků a hodnocení výsledků jednotlivých oborů výzkumu a vývoje a způsobu porovnání se zahraničím včetně případného hodnocení mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
• stanovování způsobů poskytování podpor programů rozvoje výzkumu a vývoje s celostátní působností
• specializované analytické činnosti při hodnocení výsledků programů podpory výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů v působnosti MŠMT
• koncepční, normotvorné, koordinační, metodické a další odborné činnosti související s provozováním Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI) a jeho informačních oblastí (centrálních databází CEA, CEP, CEZ, RIV, VES)
Jiné výhody
• příjemný pracovní kolektiv
• zaměstnanecké výhody (FKSP, stravenky, 5 týdnů dovolené)
• možnost jazykového a dalšího vzdělávání
• pracoviště v centru Prahy
• platové zařazení podle nařízení vlády č. 564/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Požadavky na zaměstnance
Požadované vzdělání
vysokoškolské I. stupně
vysokoškolské II. stupně
Znalosti
Jazykové znalosti:
Angličtina - aktivní
Požadovaná předchozí praxe
výzkum, vývoj a inovace
Minimální počet odpracovaných let
1
Další požadavky na uchazeče
• vysokoškolské vzdělání
• orientace v oblasti dotací nebo politiky výzkumu, vývoje a inovací
• zkušenosti se sběrem, zpracováním a správou dat v oblasti informačních systémů
• všeobecné znalosti o současných informačních technologiích v oblasti databázových systémů a zkušenosti s provozováním a obsluhou jejich aplikací ve webovém prostředí
• základní znalosti o navrhování relačních databází a správě datových prvků
• obecná orientace v systému publikační činnosti v oblasti výzkumu a vývoje
• znalost anglického jazyka - mírně pokročilá znalost vědecko-technické angličtiny
• komunikativnost, flexibilitu, tvůrčí a strukturované myšlení
• schopnost práce v týmu, organizační schopnosti
Výhodou:
• orientace v národní politice výzkumu, vývoje a inovací a v agendě EU pro oblast podpory výzkumu, vývoje a inovací
• znalost technologií XML, Java, SQL
úterý 16. února 2010
Valentýn
Od Káji jsem dostala žluté tulipánky! A ty červené jsem dostala minulý týden od jeho mámy.
A já jsem upekla dortík. Pěkně se mi spálil, měl být upčený za hodinu a za dvacet minut jsem se koukla do trouby a měl černý klobouk! Naštěstí to šlo odříznout. To těsto je divný ale krém je se šlehačkou a tvarohem je skvělej. Vybírala jsem z receptů, které obsahovaly suroviny, co jsem měla doma. Nečekala jsem, že od Káji něco dostanu!
Večer jsem ještě udělala vajíčkovou pomazánku a byla super- tu co jsem jedla u Radky. Uvařila jsem vajíčka na tvrdo, nakrájela cibuli, přidala sůl, pepř a majolku. Hrozně moc dobrý! Pěkně jsme se přežrali!
pátek 12. února 2010
Byla jsem na návštěvě u Radky
Ještě před Vánoci si Radka s jejím přítelem koupili byt! Něco málo si půjčili od rodičů a splatili to v hotovosti. Bylo to od známého, který byl pracháč a potřeboval se bytu rychle zbavit, takže třípokojový byt v paneláku - po rekonstrukci (jen interier) stál asi něco přes dva miliony. Což je fakt dobrý! Ten její přítel je programátor a je mu 24. Má s kamarádama svojí firmu a vydělává asi hodně, ale nic moc si nekupuje, takže měl dost našetřeno.
Bydlí na Lehovci - kousek za hloubětínem a maj to pár kroků na tramvaj. Ten sídlák je teda děsnej, ale prý se to v létě zazelená, je tam hodně keřů. Hned vedle maj betonový hřiště a naproti školku. Taky je tam COOP Jednota a obchod s hudebními nástroji.
Mají takový pancéřový vstupní dveře, ale nejsou nijak polstrovaný, takže je to jak ve věznici se zvýšenou ostrahou. Od dveří vede delší chodba a z ní vedou dveře do všech pokojů, takže pokoje nejsou průchozí, což je fajn. V té chodbě je plovoucí podlaha světlá, co nikoho neurazí. Osvětlení mají bodové, což je moc hezký. Všechny dveře mají bílé s masivní chromovou klikou. Pak je tam velká vestavěná skříň - ta se mi moc nelíbila, ale je dobrý, že tam vůbec je.
Jeden pokoj byl dětský, tak je to tam tak "hravě" vymalované. Teď je to pracovna Péti a sídlí tam Piškinka - morčátko. Taky jsou tam dveře na balkón, kterej je ještě mnohem menší než má Iva. Vedle je ložnice, neni moc velká, ale vejde se tam velká postel dvoje skříně (které jsme si zatím jen představili) a stůl na PC pro Radku. Ten měla už v pokoji u rodičů. Taky tam má svůj zbývající nábytek ze svého pokoje, asi ho dá do obýváku.
Pak je vstup do kuchyně s obývákem. Původně tam byla menší kuchyň s příčkou do pokoje. Tu zbourali a posunuli jí víc do obýváku - zeď je tam vysoká asi metr a půl. Zbytek je naznačen dřevěnými trámy a uprostřed je vchod do toho pokoje (takže díra). Jedna část je udělaná jako bar - jsou tam dvě hezký lampy nad tím pultem ze dřeva. Ale z jedný strany jsou hned dveře z chodby do kuchyně a z obývací strany tam bude asi sedačka. Takže bar nebude. U té druhé zídky v kuchyni je jídlení stolek a dvě rozkládací židle - ty maj z minulého bytu a chtějí si koupit nové židle i stůl. Kuchyňská linka je krásná, nová, s nerez spotřebiči. Horkovzdušná trouba, indukční deska místo sporáku. Malý dřez v rohu (linka je do L) a myčku tam nemají. Ale skříňky jsou podobného vzhledu a barvy jako naše, ale o malinko moderjnější a mají tam hezké ty horní skříňky. Vešla se jim tam krásně lednice, kterou už měli.
V obýváku mají jen stolek pod TV a konferenčí stolek, zabírá třetinu pokoje a svojí televizi. Ty staré věci chtějí časem vyměnit. Sedačku a zbytek nábytku ještě nemají.
A pak mají krásný závěsný záchod se zabudovaným splachovadlem a nádhernou koupelnu s rohovou ne moc velkou vanou a velký umyvadlo se zrcadlem a skříňkama. A vešla se jim tam i pračka. Vypadá to jako v lázních, mají tam zajímavé obklady.
Na uvítanou Radka upekla tvarohovou bábovku. Dala jí vychladnout na 5 minut na balkón a ožrali jí holubi! Pak jim to tam vrazila ať si to teda sežerou a už se toho ani nedotkli! Mají tam strašně moc holubů! Maj pokaděnej celej ten balkón a když to umeje tak je to za chvilku zase jako před tím.
Udělala ještě dobrou vajíčkovou pomazánku a dali jsme si medovinu. Moc dobrý!
Narozeniny paní Saši
V neděli mě napadlo, že bych měla zjistit kdy má Kájova máma narozeniny, abych to zase nepropásla - jako předešlých několik let...
Zeptala jsem se nejdřív Káji - řekl že neví.
"Jak nevíš? Aspoň měsíc, ne?"
- "...únor?"
"Ježiši, tak něco dělej!"
- "A kolikátýho je?"
"Já nevim asi osmýho."
- "Hm, tak je má asi osmýho."
"COŽE!?"
Tak to byl nedělní šok po ránu. Naštěstí bylo sedmého. Radši jsem si to šla ověřit rovnou ke zdroji a ten mi po dlouhém vytáčení potvrdil osmého.
No nic, šla jsem do poráce. Když jsem se večer vrátila tak na schodech byly chlebíčky a na botníku kus vožranýho dortu. Vše od Alex. Kája běhal mezi patry a tak jsem se ho zeptala co dělá. Prý Vaří večeři mámě k narozeninám a pro mě je to překvapení, takže nesmim dolů do kuchyně. Šla jsem tedy nahoru a zjistila jsem, že se vaří i u nás. Prý, že to má rozdělané na dvou frontách, aby to bylo rychlejc. Večeřeli jsme v 11 hodin a byla kachna na pomerančích s karamelem! Moc dobrá! A jako předkrm rajčata s mozzarelou. Chtěl k tomu zapéct ještě kapustičky s parmazánem, ale ty prej nejsou v tomto ročním období pěkné.
Asi podle tohoto receptu:
http://www.sitalemvkuchynirecepty.info/s-italem-v-kuchyni-9-dil-kachna-22-11-2009/
Pak jsme ještě toho osmého koupili kytici. Když jsme ovšem vešli do květinářství tak mi Karlos začal vykládat, že kytky se nemaj vůbec kupovat, páč jsou všechny dovezený z Ekvádoru a ty lidi za to zaplatili životem. Z Holandska se prý nedováží už 10 let. Prej to psali v Reflexu... Takže byla menší scéna, ale vše jsme pořídili. A dopadlo to dobře.
středa 10. února 2010
Jak jsem k ruské image přišla
Dnes jsem si řekla, že před tím než začnu chodit na pohovory tak si zajdu ke kadeřnici. Chtěla jsem ještě tento týden, páč příští týden jdu už na 1. pohovor a věděla jsem, že několik dnů po kadeřnici musím chodi kanálama a čekat až to trochu odroste a zplihne.
Kousek od nás na Slunečním náměstí (kde je i můj první pohovor) jsou hned dvě kadeřnictví vedle sebe a domů můžu dojít pěšky a nemusím se potupně promenádovat mezi lidma v MHD.
U prvního kadeřnictví jsem se zarazila ještě přededveřmi neboť jsem si všimla rusky psaného lákadla na dárkové kupóny. Vzpomněla jsem si, že opodál je obchod s ruskými pochutinami a tak jsem si řekla, že tohle bude nějaká ruská komunita a rusky nejsou můj ideál moderní ženy. Popošla jsem ke druhému kadeřnictví, které vypadalo podstatně normálněji. Ve výlohách byly plakáty Loreal a prostě to na mě celkově působilo česky. Vešla jsem a uvítala mě rusky mluvící kadeřinice. Nebylo cesty zpět obědnala jsem se hned na příští hodinu...
...za hodinu jsem vešla do kadeřnictví kde typická ruska seděla na gauči a svírala v ruce lampu Bioptron od Zeptra (tu co jsem dostala od rodičů k Vánocům - jen větší model) a svítila si s ní na prst. Předchozí zákaznici moje kadeřnice vytvořila klasické helmovité mikádo s ofinkou a tento účes tam vlastně měly všechny - zatrnulo ve mě. Jen moje kadeřnice se trochu lišila, ale nevím jestli to bylo tím, že si ráno zapoměla vyfoukat vlasy do pravidelné helmy nebo jí to během dne prostě zplyhlo.
Zřetelně jsem artikulovala "jen trochu sestříhat konečky a tady vytvořit patku - taky sestříhanou". Zadala jsem veškeré instrukce včetně toho, že to nechci moc nakrátko, páč se mi to zvlní a zvedne se to. Kadeřnice s úsměvem vše odkývala a jízda začala.
Fáze číslo jedna trvala 25 minut - stříhání. Stříhání za mokra, za sucha, po vyfoukání, zespoda, zezhora, z boku a vůbec ze všech úhlů - byla k nezadržení.
Neproběhla už žádná diskuse a kadeřnice v psychotickém záchvatu stříhání plynule a bez jakýchokli okolů přešla k fázi číslo dva - účes. Trvání 5 minut. Prostě suveréně vzala kulatej kartáč a vytvořila mi helmu s velkou revolucí - konečky točila ven!
Těšila jsem se na fázi číslo tři. Zeptala se jestli je to dobrý. S klidným hlasem jsem jí řekla, že jsem chtěla jen zastříhnout konečky a mám to nad krkem a chtěla jsem patku a mám ofinu, která mi takhle rozhodně držet nebude a chtěla jsem jí na druhou stranu. A že nechci mít kulatý účes, ale rovný. S úsměvem mi řekla, že takhle je to nejlepší, že rovný rozhodně ne! A držet mi to určitě bude a v tom dostala další psychotický záchvat ovšem místo nůžek měla v ruce lak na vlasy - cca 5 minut.
Omámená lakem jsem se zeptala kolik za to teda chce špitla částku a já mohla vypadnout!
Než jsem došla domů helma mi zkrepatěla, vlasy dostaly svůj obvyklý kudrnatý ráz a ofina přestala působit jako obmotaný kus cívky.
úterý 9. února 2010
Už mám CD k mojí krásné multifunkční tiskárničce!!!
Možná se Iva o aféře s našim ploskohlavým sousedem nedoslechla. Radši nenapíšu jméno. Ploskohlavec si nechal vyměnit zámek od kočárkárny a vše co bylo vevnitř vyhodil. Včetně mojí krabice od tiskárny i s CD!
Naštěstí jsem ho dneska po dlouhém pátrání na netu konečně stáhla ze stránek výrobce, ale hledala jsem to několik hodin! A už skenuju jak divá! Potřebuju oskenovat faktury pro účetního - je pěkně pokrokovej a jde s dobou. Aspoň tam nemusím furt běhat jako za tou loňskou účetní!
Jsem ráda, že jsem to CD sehnala!
Naštěstí jsem ho dneska po dlouhém pátrání na netu konečně stáhla ze stránek výrobce, ale hledala jsem to několik hodin! A už skenuju jak divá! Potřebuju oskenovat faktury pro účetního - je pěkně pokrokovej a jde s dobou. Aspoň tam nemusím furt běhat jako za tou loňskou účetní!
Jsem ráda, že jsem to CD sehnala!
Kráva do paneláku na prodej
Kráva na prodej
Zvyklá v paneláku
Velmi milá a přátelská. Menší plemeno. Možno chovat i v bytě. Nadojí 18 litrů denně. Mléko výborné například na výrobu jogurtů. S chovem v bytě poradím. Cena dohodou.
Více na www.krava-na-prodej.cz nebo 731 544 001.
Zvyklá v paneláku
Velmi milá a přátelská. Menší plemeno. Možno chovat i v bytě. Nadojí 18 litrů denně. Mléko výborné například na výrobu jogurtů. S chovem v bytě poradím. Cena dohodou.
Více na www.krava-na-prodej.cz nebo 731 544 001.
pátek 5. února 2010
U nás V Hájích
Hned vedle naší ulice - resp. kolmo na ní - je hlavní ulice a ta se jmenuje V Hájích. Místní starousedlíci tvrdí, že to jsou ty pravé Háje a ne ty na Jižním městě! Jenže se Stodůlky připojili ku Praze o něco později než Háje, tak se tomu Háje už neříká. Ikdyž pár sousedů se mě už ptalo jak se mi bydlí v Hájích (přestože jsem nechápala souvislost rychle jsem zareagovala). A dokonce i naše ulice se kvůli Jižáku musela přejmenovat z Okružní na Okruhovou, páč na Jižáku už okružní je.
Před třemi lety tu nově vybudovali autobusovou zastávku V Hájích (ikdyž není na té ulici), která je k nám o pár set metrů blíž než ta původní K Fialce. Všichni starousedlíci chodí stále K Fialce - prý ze zvyku. A tak zastávka V Hájích většinou zeje prázdnotou, jen ve špičce tam chodí pár lidí z protějších podniků, které tam sídlí a vždy se najde nějaké nemocné zvířátko, které míří na naši veterinu.
Mimo špičku je zastávka na znamení (takže vždy když jedu z práce musím zmáčknout čudlík). Asi před věma měsíci jsem dala znamení pozdě a řidič děsně nadával že prej už to jako nejde a jak si to jako představuju mačkat to na poslední chvíli. Samozřejmě jsem jako vždy V Hájích vystupovala jen já a tak bylo jasný, že je to na mě. Svěsila jsem hlavu, spustila ramena a čuměla do země, jako že se mě to netýká a všichni si pomysleli co jsem to za hroznýho člověka, že dávám znamení takhle pozdě a všechny zdržuju tou hloupou zastávkou kde nikdy nikdo nevystupuje. Nicméně mi řidič histericky prudce zastavil již mimo vyznačenou kapsu pro zastávku a ještě dlouho se za mnou linulo řidičovo nadávání.
Dnes jsem zase jednou jela busem domů, páč Kája někde paří. V autobusu jsem byla sama a jako obvykle - po tomto incidentu - jsem se už zastávku předem šinula ke dveřím, palec v pohotovosti u tlačítka Stop a pečlivě jsem kontrolovala zda se výstražné Stop rozsvítilo nade dveřmi a také u řidičovy kabiny. Najednou se těsně před mou Hájovou zastávkou ozvala nezvyklá znělka z reproduktorů a řidič něco zamumlal do mikrofonu. Rozuměla jsem jen "...že sem nezastavil...se omlouvám!"
Aspoň tak nějak jsem tomu rozuměla, ale děsně huhňal a snažil se mít laxní tón. Tak jsem na něj kývla z pod kápě mé nové bundy a radši jsem rychle vylezla ven. :-) Jestli to byl vůbec ten samej řidič tak měl asi černý svědomí, že byl na mě tak zlej.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)