Až budu mít foťák tak bych po návštěvě Ameriky chtěla konečně také navštívit Island. Jelikož nikdo z Vás nechápe co je na Islandu tak zábavného přicházím s malou exkurzí.
Základní info:
Od 1. prosince roku 1918 je Island na Dánsku nezávislým státem, jehož hlavním náboženstvím je protestantská víra.
Rozloha: 103 125 km² , tím pádem je druhým největším ostrovním státem v Evropě a 104. co se týče rozlohy na světě, což je na úrovni států jako Kuba, Maďarsko, Portugalsko.(Česko je 124.) Jeho břehy jsou od Skotska vzdáleny kolem 800 km, od Norska přibližně 970 km.
Počet obyvatel: 301 931, řadí se tím na 168.místo na světě, má však pouze 3 obyvatele na km², což je na žebříčku hustoty zalidnění až na 221.místě což je zhruba na úrovni Libye, ale víc než v Austrálii a Mongolsku. (Česko je 77.)
Jazyk: islandština, mimo Island se však používá minimálně a na ostrově jí nekonkurují žádné jiné jazyky. Neexistují nářečí, což je u země podobné rozlohy a podobně nízké hustoty zalidnění velmi neobvyklé. Islanďané se na základní škole učí dva cizí jazyky, angličtinu a dánštinu.
Jména a příjmení: na Islandu nemají klasická jména a příjmení, jako v jiných zemích. Nejdůležitější je křestní jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení jméno svého otce s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn). Prezident Ólafur Ragnar Grímsson se tedy jmenuje Ólaf Ragnar, Grímův syn.
Na Islandu se téměř vždy vyskytují dvě křestní jména. Vezměme si příklad: matka se jmenuje Anna Kristín Guðmunsdóttir a otec se jmenuje Kristján Atli Hilmarsson. Manželka po svatbě nepřebírá příjmení po manželovi jako v Česku. Děti přebírají příjmení z prvního křestního jména otce. Čili, dcera se bude jmenovat např. Ásta Björg Kristjánsdóttir a syn Svavar Þór Kristjánsson. Samozřejmě se vyskytují i výjimky, kdy přechází příjmení z rodu na rod, stejně jako v Česku, ale takových je jen málo. Mají ho většinou lidé, jejichž předkové byli kdysi z bohatého rodu a snažili se tímto odlišit od „normálních“ lidí.
Hlavní město: Reykjavík, město (respektive osada) bylo založeno vikinským osadníkem Ingólfurem Arnarssonem již v roce 874. V 18. století zde byla vybudována křesťanská katedrála a město se stalo významným obchodním a námořním uzlem. Od roku 1904 bylo město poctěno titulem sídelního města vlády ostrova.
Island je rozdělen na 8 správních regionů,; Austurland, Hofudhborgarsvaedhi, Nordhurland Eystra, Nordhurland Vestra, Sudhurland, Sudhurnes, Vestfirdhir a Vesturland
Nejvyšší bod: Hvannadalshnjúkur (2119 m n. m.)
Měna: Islandská koruna (ISK) [přibližný kurz 100 ISK = 31,4 Kč]
Geysir a Gullfoss
Dvě nejslavnější a turisticky nejvyhledávanější zajímavosti Islandu. Obě se nacházejí na jihu středního Islandu v oblasti proslavené kouzelnými přírodními jevy a dlouhou historií. První z nich, Gullfoss, je pravděpodobně nejfotografovanějším objektem v zemi. Jedná se o dvoustupňový vodopád, který je při slunečným svitu ozdobený překrásnou barevnou duhou.
Ze zajímavostí, které se nacházejí nedaleko, jmenujme malebné městečko Haukadalur. Kromě historicky cenných budov se může pochlubit i tím, že jde o jedno z nejdůležitějších center učení na jižním Islandu. Západně od vodopádu se nachází oblast proslulá desítkami horkých pramenů, které tryskají ze země. Příroda tak jednoznačně dává najevo všechnu svou sílu a krásu.
Jednou z největších atrakcí této oblasti je Obrovský gejzír, který údajně poprvé vytryskl ve 14. století. Během dalších let byla část gejzírů zničena turisty. Obrovský gejzír však naštěstí nijak poničen nebyl, a tak se dnes stejně jako naši dávní předkové můžeme dosyta kochat sílou vody, která je vymršťována do výšky přibližně dvaceti metrů každé dvě až tři minuty. Celá oblast je pak doslova rájem sběratelů vzácných minerálů, kterých se tu povaluje opravdu hodně.
Helgafell
Mystická hora Helgafell se nachází v západní části středního Islandu, jen několik kilometrů od Stykkishólmuru. Je důležitou součástí islandské historie i častým objektem ve zdejší literatuře. Hora je vysoká přibližně 73 metrů a podle pověsti je kouzelná, protože při dodržení několika jednoduchých pravidel se vám při výstupu splní tři přání.
Prvním z pravidel je, že na vrchol musíte vyšplhat po jihozápadním svahu, aniž byste cestou promluvili jediné slovo a otočili se zpět za sebe. Druhým pravidlem je, že přání musí být jen kladná a bez postranních úmyslů. Třetím a posledním pravidlem je, že sestup musíte uskutečnit po východním svahu a svá přání nesmíte nikdy nikomu sdělit. Pokud na pověsti a zázraky nevěříte, nevadí. Cesta na vrchol se vyplatí i díky kouzelné islandské přírodě, která vás celou dobu obklopuje.
Nedaleko hory Helgafell leží Kerlingarskard. Pokud bychom se snažili přeložit název tohoto zajímavého místa, nejspíš bychom došli k něčemu jako Kouzelný průsmyk. Podle legendy strašila v dávných časech na tomto tajemném místě čarodějnice, která se později proměnila ve veliký kamenný sloup. Ten se nachází na úpatí hory Kerlingarfjall. V malebném jezeře, které se rozkládá nedaleko odsud, prý čarodějnice rybařila. Kolem roku 1800 jeden z místních usedlíků oznámil nález gigantických šlépějí v těsné blízkosti jezera a zároveň bylo ohlášeno spatření nestvůr, podobných známé příšeře z jezera Loch Ness.
Mývatn
Jedno z nejkrásnějších a nejzajímavějších míst Islandu se nachází na severovýchodě země a je považováno za skutečný přírodní zázrak. Ačkoliv je tato rezervace známá geotermálními a sopečnými jevy, hlavním lákadlem pro většinu cestovatelů je malebné blankytně modré jezero, které je také rájem ornitologů. Ti všichni sem přijíždějí sledovat desítky druhů ptáků, kteří v okolí jezera či přímo na jeho březích žijí.
Oblast jezera je rovněž místem s výrazně nižším počtem dešťových srážek, než je tomu v jiných částech Islandu. Proto je často vyhledávaná turisty, kteří si chtějí odpočinout nebo z kempů podnikat výlety ke kráteru Hverfell, do ledových jeskyň Kverkfjöll nebo do národního parku Jökulsárgljúfur.
Hverfell
Kverkfjöll
Ten leží severně od Mývatnu. Název nejmladší islandské rezervace lze volně přeložit jako ledový říční kaňon. Místo, které je někdy označované jako islandský Grand Canyon, se může pyšnit bezpočtem přírodních zajímavostí, jakými jsou mimo jiné bizarní kamenné výtvory, jeskyně a pohádkové vodopády. To vše je obklopeno bujnou vegetací, ve které to stále klokotá životem. Okolní skály mají kromě nesporného kouzla i výtečnou akustiku a působivou ozvěnu. Impozantním dojmem na vás působí i jeden z nekrásnějších vodopádů Dettifoss společně s ohromnou sílou pramenů Hólmatungur.
Reykjavík
Islandské hlavní město se na první pohled výrazně liší od ostatních velkých evropských měst. Možná je to tím, že se jedná o nejseverněji položenou metropoli na světě. A možná je to také kvůli mládí města, protože Reykjavík byl založen až koncem 19. století. Dnes je Reykjavík známý také jako Kouřící město, a to kvůli větrům, které se bez ustání prohánějí islandskou krajinou. Podíl na přezdívce má i tepelnému vytápění.
Reykjavík se může pochlubit moderními stavbami stejně jako zajímavou starou čtvrtí s bílými dřevěnými budovami a řadami jasně malovaných domů. Většina zajímavostí města se nachází v okolí centra. Staré město je venkovskou oblastí travnatých parků, jezírek, muzeí a tržišť. Pro každého, kdo se alespoň trochu zajímá o historii Norska a především Islandu, je určeno Národní muzeum. Jsou v něm vystaveny cenné sbírky náboženských a lidových památek včetně nástrojů pocházejících z dob osídlování. Největšímu zájmu turistů se však těší vyřezané kostelní dveře, na kterých je zobrazen výjev z norské bitvy. Za muzeem se nachází budova Institutu Árni Magnússon, v němž jsou uloženy zajímavé sbírky prací.
Moderní Reykjavík, který se táhne východně od Starého města, je charakteristický několika hodnotnými atrakcemi, například impozantním kostelem Hallgrímskirkja. Církevní svatostánek se podobá hoře lávy. Jeho stavba začala v roce 1940 a skončila v roce 1974. Pojmenován byl po známém islandském básníkovi. Interiéry kostela vás ohromí rozlehlostí. A pokud vás přestane bavit procházka sluncem zalitým kostelem, můžete vyjet výtahem do 75 metrů vysoké věže, ze které se vám naskytne překrásný pohled na město.
Další zajímavostí islandské metropole je Vulcano show - toto divadlo nabízí proniknutí mezi všudypřítomné sopečné duchy a můžete tu také vidět film o největších sopečných výbuších v zemi. Pro chvíle odpočinku navštivte botanickou zahradu, zábavní park nebo celou řadu muzeí, které se na území tohoto tak trochu "jiného" města nacházejí.
A dvě rady pro turisty navíc:
* Pokud si chcete z Islandu přivézt hezký suvenýr, zvolte keramiku, stříbro nebo sklo.
Během své návštěvy nezapomeňte ochutnat místní drink brennivin z brambor. Spropitné se na Islandu nedává
Nejlepší dobou pro návštěvu země je červen nebo červenec. Čekají vás bílé noci a pokud nebude foukat příliš silný severní vítr, pak vás asi překvapí, že Island letních měsících je velice teplou zemí. Ale svetr si s sebou určitě vezměte.
