neděle 11. července 2010

Byli jsme na svatbě

Svatba byla na Křivolátě v největších tropech! Ženich byl můj spolužák z VOŠ a VŠ. Nevěstu jsem znala jen od vidění.
Ještě den před tím jsem si myslela, že tam nepůjdu, páč spolužáci buď neměli čas, nebo nedostali ani oznámení a samotný se mi tam nechtělo. Ale ráno jsem si to rozmyslela. Vyžehlila jsem Kájovi košili a kalhoty, navlíkla jsem si novou bílou sukni a černý top s růžičkama z Londýna a vyrazili jsme!

Byla tam jedna paní, kterou jsem znala z předchozí práce, chodila do solárka! Takže jsme pokecaly, byla to kolegyně nevěsty!


Pro Emíka trocha hradu.






Svatební kaple byla trochu menší, ale vešli jsme se. Byl tam chládek!

A už jsou svoji.


Ženich dostal chomout.



A kouli na nohu.


Nevěsta ho měla vykoupit ohnivou vodou.


A ten malej se nabíd, že vodu má.










Měli to moc pěkný a šlo to rychle. Hned po nás tam byla další svatba. Je to pěknej byznys!

2 komentáře:

  1. Svatby jsou skvělá věc. Užil jsem si je na straně obsluhy, to bylo fajn a moje kasírka peněženka si to fakt docela užila. Jako dýška docela slušná a to přesto, že to měli všechno zaplacené. A pak i jako svatebčan. Ale víte co mi přišlo na obou stranách? Že ti novomanželé dost často dělají svatbu pro ostatní lidi a ne pro sebe. A to mi přijde jako škoda.

    OdpovědětVymazat
  2. Svatba na Křivoklátě musela být nádherná, i přes tropické počasí! Kaple se svou atmosférou určitě dodala obřadu na kouzlu, a tradice s chomoutem i koulí na noze vždy vykouzlí úsměv. Je krásné, když se sejdou známí a přátelé, aby oslavili lásku. A pokud byste chtěli přidat originální a trvalý dárek pro novomanžele, keramické květiny mohou být krásnou vzpomínkou na tento výjimečný den.

    OdpovědětVymazat